Už samotný přílet na toto letiště je famozní kolem se majestátně vypínají nádherné pětitisícovky, které pokrývá vrstva sněhu a ledovce...parádní pohledy.
Po výlezu z letadla nastává určitá nepříjemnost. El Alto se nachazí ve výšce 4000mnm a to není nic na co jsou naše těla stavěná. Projeví se to celkem rychle při seberychlejším pohybu rychle ztrácíte dech a vaše srdce bije jak zplašeny bubeník nasledně se svět zpomali a vy se zase dostanete do normalního stavu do doby než se zase začnete hýbat.
Ale vše jde podle plánu batohy dojely a tak sedáme do taxíku a vyrážíme do kempu řidič je typický klidný šílenec a se svojí toyotou to tu ma na haku, ze všech stran se ozýva troubení a mě je jasné že doprava tady ma stejné pravidla jako v asii;)
Co ale skutečně nejde přehlednout (protože kvuli tomu zapínáte mlhovky) je brutální dým z místních náklaďákú. Ať se v evropě budeme snažit o sebevětší ekologii jedno rozjetí mistního naklaďáku hravě dožene celoroční produkci CO2 celeho našeho kontinentu. Takže rychle zase zavírám okno a jedeme dál.
Kemp paradní, majitele se skutečně snažili udělat oazu klidu a to se jim opravu povedlo. Kemp colibri leží na kraji vesničky Jupapina a je z něj luxusní pohled řeku Rio de la Paz, a Muela del Diablo. Kempem náš provadí mistní slečna/paní a tady nastává drobný zádrhel ona neumí anglicky a my španělsky. Stejně si myslím že opravdový mezinárodní jazyk jsou ruce a nohy. Takže něják se domluvime rukonohočechoanglošpanělštinou.
Po krátké obhlidcce městečka Jupapina, kde seženeme jídlo a další drobností vyrážíme odpočívat. Takže houpeme se v hamace.cpeme se kokou a užíváme si večera.
A zítra hurá do hor....
Ahoj cestovatelé, vypadá to moc pěkně. Blog je fajn nápad. Sledujeme každý váš krok. Držíme Vám palce a těšíme se až budete vyprávět....
OdpovědětVymazat